ROSTLINNÝ SVĚT
 Echinocereus patří k rodu, jenž má okolo 100 druhů různých tvarů.
 BOTANICKÝ NÁZEV: 
Echinocereus pectinatus, Echinocereus salm dyckianus, Echinocereus coccineus. 
POPIS: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) patří k rodu, jenž má okolo 100 druhů různých tvarů. Existují tam 3 druhy kaktusů. Jsou to nevelké rostliny s cylindrickým stonkem a bodlinkami - hřebínky, kulovité mlékotvorné kaktusy a velké rozvětvující se kaktusy s množstvím bodlinek. 
Echinocereus pectinatus: 
Má kulovitý později cylindrický tvar stonku s množstvím žeber, pokrytými velkými žlutými bodlinkami, které se později stávají šedivými. Květy jsou velké až do 12 cm v průměru. Jsou růžové nebo žluté. 
Echinocereus salm dyckianus:  
Má tmavozelený cyklický stonek a žlutavé bodlinky. Kvete velkými oranžovými květy. 
ČELEĎ: 
Cactaceae, kaktusovité. 
PŮVOD: 
Severní Amerika. 
UMÍSTĚNÍ: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) potřebuje stanoviště na plném světle.  
TEPLOTA: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) má rád uchování při mírné teplotě. V zimním období klidu ho udržujte při teplotě 7 až 10 °С, minimum je 5 °С, při umístění v suchu. 
SVĚTLO: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) má rád dostatek ostrého světla. Vyhovuje mu hodně světla, na jarní slunce ho však musíme zvykat postupně. V létě ho během poledních hodin zastiňujeme. Echinocereus (Echinocereus coccineus) snáší malé zastínění a dokonce mohou rozkvést. Ale aby rostlina byla opravdu krásná a masitá, potřebuje sluneční svit. 
ZALÉVÁNÍ: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) potřebuje na jaři i v létě zálivku mírnou, od podzimu zálivku omezujeme. V zimě je zálivka velmi řídká, během tohoto období rostlinu také umisťujeme do chladnějšího prostředí.  
HNOJENÍ: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) hnojíme od konce jara do poloviny léta. Přihnojuje se speciálními hnojivy pro kaktusy. 
VZDUŠNÁ VLHKOST: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) je odolný vůči suchému vzduchu. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače mu neuškodí a pomáhá předejít objevení červeného roztoče. 
PŘESAZOVÁNÍ: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) se jako mladá rostlinka přesazuje každoročně nebo vždy ob 1 rok. Starší rostlinku přesazujeme zhruba každé 2 roky.  
Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a antuka. Nádoby pro kaktusy by neměly být hluboké, protože mají slabý kořenový systém.  
MNOŽENÍ: 
Echinocereus (Echinocereus coccineus) se rozmnožuje semeny a řízky. 
ŠKŮDCI, CHOROBY: 
Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: 
Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.  
Žádné přírůstky: 
Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. 
Bronzovité zabarvení povrchu: 
Příčinou je jednoznačně sviluška. 
Korkovitost povrchu: 
Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.  
Měkké hnědé skvrny: 
Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.  
Vytáhlý stonek a deformace: 
Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. 
Bílé chumáčky na povrchu: 
Příčinou bývají vlnatí červci. 
Tvrdé hnědé štítky na povrchu: 
Příčinou jsou puklice. 
Hniloba základu stonku a úhyn stonku: 
Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.  
 
 
Pro podrobnější informaci viz.  Pěstování kaktusů.  
 |