|  
  Zvětšit ::: Významný tranzitní stát pro zboží a lidí mezi západní Evropou a Ruskem a to jak po silnici, tak i po železnici.
 Název CZ: 
Republika Belarus
Název ENG: 
Belarus
 Originální název: 
Respublika Byelarus'
 Hlavní město: 
Mink (1 700 000 obyv.)
 Počet obyvatel: 
10 318 940
 Rozloha (km2): 
207 600
 Hustota osob/km2: 
49,7
 Umístění: 
východní Evropa
 Sousedi: 
Litva, Lotyšsko, Polsko, Rusko, Ukrajina
 Úřední jazyk: 
běloruština
 Gramotnost: 
98 %
 Náboženství: 
pravoslavní (60%), katolíci (8%)
 Národnostní složení: 
Bělorusové (78%), Rusové (13%), Poláci, Ukrajinci
 Politický stav: 
republika
 Členství v mezinárodních organizacích: 
OSN, OBSE, SNS
 Měna: 
běloruský rubl (BYR) = 100 kopejek
 Kurz (Kč): 
100 rublů = 1,159   (25. 8. 2005)
 Časové pásmo: 
UTC +2hod, EET (East European Time)
 Mezinárodní zkratka: 
BLR
 Doména (internet): 
.by
 Předvolba (telefon): 
00375, 0037529, 0037517
 Ekonomika: 
Relativně vyspělý průmysl a zemědělství. Po rozpadu bývalé SSSR v podstatě doposud nedošlo k privatizaci nebo jen v malé míře. Restrukturalizace měla za následek i prudké zvýšení inflace a ke značným problémům. Od poloviny 90. let 20. stol. se situace postupně zlepšuje.
 Na tvorbě HDP se nejvíce podílí průmysl (45%), následně služby (42%) a zemědělství (13%). Průmysl také zaměstnává nejvíce obyv. (39%), služby (35%) a zemědělství (26%).
 Nezaměstnanost je minimální (cca 2%). Inflace však neustále dosahuje vysokých hodnot (30%).
 Hlavní odvětví ekonomiky: 
průmysl
 HDP (USD): 
61,91 mld.
 HDP (na 1 obyv. v USD): 
6 000
 Vodní plocha (km2): 
0
 Velká města: 
Babrujsk, Baranavičy, Hrodna, Mahilev, Mazyr, Orša, Polack
 Hlavní řeky: 
Dnjapr (Dněpr), Dzvina, Neman, Prypjac´
 Moře: 
nemá
 Podnebí: 
Vlhké podnebí. mírný pás
 Úhrn srážek: 
Průměrně 500-700 mm srážek (hlavně v létě)
 Roční teploty: 
Teploty jsou nižší. V létě 18-20 stupňů Celsia, v zimě -4 (západ) a -8 (severovýchod). Mnohdy letní teploty přesahují i 30 stupňů a zimní teploty klesají i pod -30 stupňů Celsia.
 Reliéf: 
Rovinaté území, 3/5 má průměrnou nadmořskou výšku jen 100-200 m n. m. Severní polovina je zvlněná, pahorkatina, nejvyšší bod Dzyarzhynskaya Hara (346 m). Na jihu se rozkládá nížina.
 Flora: 
lesy mírného pásu (hl. borovice)
 Fauna: 
bobři, losi, zubři, divoké prasata
 Využití plochy: 
lesy (34%), orná půda (29%), pastviny (15%), ostatní (22%)
 Zajímavosti (architektura): 
Minsk (budova Státního divadla a další budovy v historické části města)
 Popis státu: 
V 5. stol. toto území osídlily slovanské kmeny. V 9.-11. stol. toto území součástí Kyjevské Rusi. Následně součást knížectví polockého, smolenského a turovského. Posléze dočasná mongolská nadvláda. Od 14. stol. součást Litevského velkoknížectví. Roku 1569 se území stalo součástí polsko-litevského státu. Během trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, se území zmocnilo Rusko. Na přelomu 19. a 20. sílil nacionalismus proti ruskému útlaku. Během I. světové války byla země okupována Německem. V prosinci 1917 vyhlášena Běloruská lidová republika. Vzápětí však byla země obsazena sovětskou a poté německou armádou. 1.1.1919 vyhlášena Běloruská SSR, o měsíc pozděj Litevsko-běloruská SSR. V letech 1919-20 se území zmocnilo Polsko. Později došlo k dohodě mezi Polskem a Ruskem. Polsku zůstala západní část území a Rusko (později SSSR) získalo východní. V roce 1939 získalo SSSR i západní část. V letech 1941-44 území okupovalo Německo. Během II. světové války zemřelo více jak 2 mil. Bělorusů a bylo zničeno 9200 osad.
 V roce 1986 došlo v černobylské jaderné elektrárně ke katastrofě! Jeden z reaktorů se přehřál a došlo k výbuchu. Bylo zamořeno 23% území! Na vině je krom lidského faktoru, pravděpodobně i nekvalitní a zastaralá sovětská technika. Je pravděpodobné, že radioaktivní mrak se po výbuchu dostal i do velké části Evropy, mj. i do tehdejšího Československa. Následně byly odstaveny všechny reaktory a postižená část elektrárny nepropustně uzavřena silnou vrstvou železobetonu. Doufejme, že opatření na ochranu proti proniknutí záření z elektrárny jsou dostatečná. Nejvíce postižené oblasti jsou a velmi dlouhou dobu i budou uzavřena a není možné do nich vstupovat. Méně postižené oblasti jsou i nadále využívány, mj. i pro zemědělství. Černobylská katastrofa způsobila obrovské množství úmrtí a i v současné době na následky ozáření umírají tisíce lidí! Velké škody byly způsobeny i na majetku a hl. na půdě.
 V součástné27.7.1990 vyhlásilo Bělorusko suverenitu a 25.8.1991 nezávislost. 30.3.1994 vstoupila v platnost nová a demokratická ústava. Dne 2.4.1996 podepsána smlouva mezi Běloruskem a Ruskem o vytvoření unie Společenství svrchovaných republik. Dne 8.12.1999 podepsání Smlouvy o vytvoření Svazového státu Ruska a Běloruska.
 Bělorusko je jedním ze zakládajících členu OSN a SNS.
 V zemi se nedostává léků, surovin pro průmysl a musí se dovážet. Je zavedena povinná školní docházka a to na 10 let. Školství má poměrně vysokou úroveň. Země má vysoký počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (40%).
 V zemědělství se pěstují brambory, len, žito, ječmen, pšenice a krmné plodiny. Rozvinuté jsou odvětví jako zpracování ropy, strojírenský (elektrotechnika, automobily, obráběcí stroje), chemický, potravinářský, dřevozpracující a spotřební průmysl. Téměř většina průmyslu stále patří státu.
 Vývoz: stroje, ropné deriváty, hnojiva a spotřební zboží.
 Dovoz: výrobní stroje, paliva, minerální suroviny, produkty zemědělské výroby, lehkého a chemického průmyslu.
 Významná doprava zboží a lidí mezi západní Evropou a Ruskem a to jak po silnici, tak i po železnici.
 | 
 
 
 |